Výskyt štítenky Pseudaulacaspis
pentagona v ČR
a nebezpečí jejího šíření a vzniku škod
Štítenka Pseudaulacaspis
pentagona je polyfágní druh červce rozšířený téměř po celém světě, původem
z Asie. Škodí především na ovocných a okrasných dřevinách v teplejších
oblastech. Na našem území byla poprvé zaznamenána v roce 2005, v současné
době je znám výskyt na několika lokalitách v Čechách, ve všech případech na katalpě
trubačovité (Catalpa bignonioides).
Existuje riziko, že štítenka přejde na další hostitelské rostliny, z nichž
k preferovaným patří např. rod Prunus.
Třída: Insecta, řád: Hemiptera, podřád: Sternorrhyncha, nadčeleď: Coccoidea – červci, čeleď: Diaspididae – štítenkovití
Vědecké jméno: Pseudaulacaspis pentagona (Targioni, 1886)
Synonyma: Aulacaspis pentagona, Diaspis pentagona, Sasakiaspis pentagona aj.
České jméno: rod štítenka
Anglické jméno: White peach scale, Mulberry scale, White mulberry scale
Štítenka P. pentagona pochází ze subtropických oblastí východní Asie. V 19. století byla zavlečena do Itálie, odkud byla také v roce1886 jako druh popsána. Následovalo šíření do dalších oblastí a kontinentů. V rámci Evropské unie je v současné době znám výskyt štítenky ve venkovním prostředí z Bulharska, Francie, Německa, Řecka, Itálie, Malty, Nizozemí, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Španělska a Velké Británie. Z dalších evropských (nebo do Evropy zasahujících) zemí se vyskytuje mj. v Rusku, Srbsku, Švýcarsku, na Ukrajině a v Turecku. V posledních 20 letech se šíří v Evropě na sever, pravděpodobně jako následek klimatických změn (CABI, 2006). V zemích s chladnějším klimatem, např. ve Švédsku, žije štítenka pouze ve sklenících a jiných chráněných prostorách.
Mimo Evropu se štítenka vyskytuje v Severní, Střední a
Jižní Americe, Africe, Asii a Oceánii (EPPO 2005, CABI 2006).
Poprvé byl výskyt P. pentagona v ČR prokázán v březnu 2005 v Pardubicích na katalpě trubačovité (Catalpa bignonioides) (Březíková, 2005). Na základě průzkumu provedeného VÚKOZ Průhonice v roce 2006 byl potvrzen pokračující výskyt štítenky v Pardubicích a byly zjištěny další dvě lokality s napadenými katalpami, a to na území Prahy. Podle dostupných informací pocházejí napadené stromy na těchto lokalitách ze zahraničí (Mertelík, Kloudová 2007). V roce 2007 byl výskyt P. pentagona na katalpách zjištěn na další lokalitě, u Hostivic na okrese Praha-západ (Mertelík, osobní sdělení).
Štítenka Pseudaulacaspis pentagona je široce polyfágní druh, zjištěný na více než 120 druzích rostlin z 55 čeledí, jak dřevin, tak bylin. Upřednostňuje rostliny z čeledi Rosaceae, Malvaceae a Fabaceae (Březíková, 2005). Z hospodářsky významných hostitelských rostlin pěstovaných na našem území jsou to zejména rody Prunus (zejména broskvoně a slivoně), Pyrus, Ribes, Rubus, Ribes, Sorbus, Vitis a Juglans. Z rodu Malus napadá okrasné druhy.
Dospělé samičky a larvy starších instarů žijí přisedle na kůře
kmenů a silných větví. Samičky jsou bíle zbarvené a mají tělo pokryté okrouhlým
voskově-chitinózním štítkem o průměru 2 -
Při velmi hustém osídlení mohou štítky a voskové výpotky zcela pokrýt kůru kmene a větví. Při přemnožení jsou napadány i listy a plody. Silné napadení má za následek diskoloraci listů a jejich předčasný opad, znehodnocení plodů, usychání větví a případně i odumírání celých stromů.
Štítenka P. pentagona je nebezpečným škůdcem řady ovocných a okrasných rostlin, zejména dřevin. V jihovýchodní části USA (Florida a Georgia) způsobuje vážné škody především na broskvoních, révě vinné a kiwi. V Evropě způsobila značné škody ve Francii (na broskvoních) a Maďarsku (na moruších), zprávy o škodlivém výskytu pocházejí také z Řecka a Švýcarska.
V případě zjištěného výskytu se doporučuje buď odstranit a spálit napadené části (zejména silně napadené větve, případně celý strom), a/nebo provést chemické ošetření v jednom z možných termínů. Chemická ochrana je však problematická, neboť štítenka je po většinu svého života chráněna voskovým štítkem.
Z tohoto důvodu je nejvhodnější a nejefektivnější načasovat aplikaci do období výskytu larev prvního instaru, který je nejzranitelnější, neboť štítek ještě nevytváří. Vhodná doba na ošetření však trvá zpravidla jen několik málo dní (Tatara 1998); závisí to na aktuálním počasí, které ovlivní, zda bude líhnutí proběhne rychle a hromadně, nebo bude rozvleklé. Proto je žádoucí, aby na dané lokalitě byl optimální termín signalizován na základě průběžného sledování vývoje škůdce. Pro ošetření v tomto termínu je v ČR proti červcům na okrasných dřevinách registrován insekticidní přípravek Applaud 25 WP (účinná látka buprofezin).
Další možnou variantou ošetření je použití přípravku na bázi přírodního či minerálního oleje, který se aplikuje proti přezimujícímu stadiu (samičkám) nebo na jaře před líhnutím larev z vajíček, v závislosti na vývoji počasí. v ČR je pro tento účel registrován přípravek Frutapon 7 E na bázi parafinového oleje.
Nejméně efektivní možností ochrany je opakovaná aplikace insekticidního přípravku proti přisátým stadiím štítenky během jedné nebo více sezón.
Pro detekci či monitoring štítenky lze využít odchyt samců
do feromonových lapačů, které jsou v zahraničí komerčně dostupné. Odhaduje
se, že pomocí feromonových lapačů lze tohoto škůdce detekovat deset let před patrnými
příznaky napadení hostitelských rostlin (MacLeod 2007: Kozar 2006, osobní
sdělení).
Riziko šíření
Aktivní šíření je v podstatě omezeno jen na larvy prvního
instaru, které se po vylíhnutí rozlézají po hostitelské rostlině; Watson (2002)
udává, že jsou schopny dolézt do vzdálenosti přibližně
Vysoce rizikový je přenos štítenky v rámci obchodu s hostitelskými rostlinami, zejména okrasnými dřevinami. Do řady členských států Evropské unie (dále EU) včetně ČR byla P. pentagona zavlečena právě s rostlinami k pěstování. Navíc se riziko zavlečení zvyšuje tím, že tento druh není regulován ani v rámci EU (s výjimkou směrnice Komise 93/48/EHS – viz Fytosanitární opatření), ani v rámci Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), a mnohé hostitelské rostliny této štítenky nejsou rizikovými (regulovanými) komoditami. V členských státech EU dochází také občas k záchytům P. pentagona v zásilkách ovoce, avšak je velmi málo pravděpodobné, že by jedinci štítenky, vyskytnuvší se na ovoci, mohli přejít (být přeneseni) na hostitelské rostliny (MacLeod 2007).
Riziko usídlení
V rámci současného areálu má P. pentagona jednu až čtyři generace do roka, v závislosti na
klimatu. Bylo zjištěno, že v chladnějších oblastech (např. ve střední a
západní Evropě) mohou přezimující dospělé samičky přežít teplotu až
Riziko vzniku škod
Usídlení a šíření štítenky na našem území by znamenalo jednak
vážné riziko pro zdravotní stav nebo i existenci napadených výsadeb (na dosud
známých lokalitách jsou již ohroženy výsadby katalp), jednak je zde určité
riziko přirozeného šíření štítenky na další hostitelské rostliny, což by
v případě napadení produkčních sadů broskvoní a dalších peckovin mohlo
znamenat značné hospodářské ztráty.
P. pentagona není karanténním organismem v rámci EU ani EPPO. Je pouze uvedena jako škodlivý organismus snižující jakost ovocných rostlin ve Směrnici Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS. V příloze této směrnice je P. pentagona v tomto smyslu uvedena u následujících ovocných dřevin: Corylus avellana, Cydonia, Pyrus communis, Juglans regia, Malus, Prunus domestica, Prunus salicina, Prunus armeniaca, Prunus amygdalus, Prunus persica, Prunus avium, Prunus cerasus.
Pozoruhodné je, že v některých zemích světa má štítenka statut karanténního organismu, např. v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině, v Turecku a Chile (kromě Chile jsou tyto země členskými státy EPPO).
Na základě dosavadních poznatků navrhne Státní rostlinolékařská správa následující opatření na území ČR pro rok 2008:
- na dosud známých lokalitách doporučí provedení zásahů za účelem eradikace nebo alespoň omezení výskytu štítenky a jejího lokálního šíření; v úvahu přichází odstranění nebo prořezání nejvíce napadených stromů a ošetření všech napadených stromů insekticidním přípravkem;
- P. pentagona bude zahrnuta do detekčního (cíleného) průzkumu škodlivých organismů prováděného SRS na území ČR, a to se zaměřením na katalpy, případně další okrasné dřeviny a v místech zjištěného výskytu štítenky i na ovocné dřeviny.
SRS bude ve spolupráci s dalšími institucemi situaci průběžně vyhodnocovat a informovat o ní veřejnost prostřednictvím internetu a odborného tisku. Bude rovněž usilovat o vyvolání diskuse na toto téma s ostatními členskými státy EU, a ukáže-li se to jako žádoucí, iniciovat návrh fytosanitárních požadavků k zamezení zavlékání a šíření štítenky P. pentagona.
Březíková M.
2005: Štítenka Pseudaulacaspis pentagona v České republice. Rostlinolékař 16 (5):
15
Mertelík J., Kloudová K. 2007: Průzkum výskytu nové štítenky Pseudaulacaspis pentagona na Catalpa
sp. v České republice. Acta Pruhoniciana 86: 11-13
MacLeod A. 2007: CSL Pest Risk Analysis for Pseudaulacaspis pentagona. Central Science Laboratory, January
2007, 12 pp.
Kozar F.,
Benedicty Z. K. 2004: Effect of the
extreme cold winter in 2001/2002 on Pseudaulacaspis pentagona, and new
data of distribution in Central-Europe. Bulletin OILB/SROP. International
Organization for Biological and Integrated Control of Noxious Animals and
Plants (OIBC/OILB), West Palaearctic Regional Section (WPRS/SROP), Dijon,
France, 27 (5): 19-24
Branscome D. 1999 (rev. May 2007): White peach scale, Pseudaulacaspis pentagona (Targioni)
(Insecta: Hemiptera: Diaspididae), http://creatures.ifas.ufl.edu/orn/scales/white_peach_scale.htm
Watson G. W. 2005: Pseudaulacaspis pentagona. In:
Arthropods of Economic Importance – Diaspididae of the World. The World
Biodiversity Database. http://ip30.eti.uva.nl/bis/diaspididae.php?selected=beschrijving&menuentry=soorten&id=170
Hanks L. M., Denno R. F. 1994: Local adaptation in
the armored scale insect Pseudaulacaspis
pentagona (Homoptera: Diaspididae). Ecology, 75 (8): 2301-2310 (http://findarticles.com/p/articles/mi_m2120/is_n8_v75/ai_16541424/)
Tatara A. 1999: Determination of Optimum Spraying Time for Chemical
Control of Mulberry Scale, Pseudaulacapis
pentagona (Targioni) (Hemiptera: Diaspididae) in Tea Fields. Japan
Agricultural Research Quarterly, 33 (3), http://www.jircas.affrc.go.jp/kankoubutsu/jarq/33-3/tatara/tatara.htm
http://www.invasive.org/search/action.cfm?q=Pseudaulacaspis%20pentagona
http://www.inra.fr/hyppz/RAVAGEUR/6psepen.htm
Zpracovali:
P. Kapitola, J. Šlechtová, J. Kloučková
Oddělení analýz rizik škodlivých organismů, petr.kapitola@srs.cz
Odbor ochrany proti škodlivým organismům, karantena@srs.cz
SRS Praha – Ruzyně
prosinec 2007